Zachary byl odjakživa člověkem, který se dokázal přizpůsobit téměř čemukoliv. Dětství ho naučilo, že život se jen málokdy odehrává podle představ, které si člověk vytvoří, a že jistoty mohou zmizet rychleji, než si stačí uvědomit jejich hodnotu. Vyrůstal s vědomím, že nic není samozřejmé. Ani domov, ani peníze, ani lidé, které miloval. A přestože ho všechny tyto zkušenosti poznamenaly, nevzaly mu schopnost být dobrým člověkem - snaží se věřit, že je dobrý člověk, i když má občas pochybnosti. Na první pohled může Zach působit jako někdo, kdo si s ničím příliš neláme hlavu. Je drzý, hravý a občas až neuvěřitelně sebejistý. Má pohotový jazyk, rád si z druhých utahuje a jen málokdy si nechá ujít příležitost k nějaké provokaci. Umí se usmívat ve chvílích, kdy by jiní mlčeli, a dokáže z napjaté situace udělat něco, čemu se člověk navzdory všemu zasměje. Jeho humor je někdy nevinný, jindy lehce kousavý, ale málokdy skutečně zlý. Umí totiž rozpoznat rozdíl mezi tím, kdy si někdo zaslouží popíchnout, a kdy už by jeho slova mohla zbytečně ublížit.

Je velmi společenský, ačkoliv ne vždy proto, že by o společnost skutečně stál. Naučil se číst lidi, odhadovat jejich nálady a rychle se přizpůsobovat prostředí, v němž se právě nachází. Dokáže být okouzlující, vtipný a téměř bezstarostný, pokud mu to pomůže získat důvěru nebo dosáhnout toho, co potřebuje. Když něco chce, umí být neuvěřitelně přesvědčivý. Využívá svůj šarm, inteligenci, drzost i schopnost flirtovat. Ne vždy proto, že by měl o druhého člověka skutečný romantický zájem. Někdy je to jednoduše způsob, jakým se naučil proplouvat životem. Je to ale pořád velmi mladý hoch, který - ač si věří - tak se stále učí. Lidské povahy jsou si podobné, ale nikoli stejné. A když se stane, že narazí na někoho u koho si není jistý, co si může dovolit, tak se většinou stáhne a nebo je nervózní. Nemá rád, když věci nemá pod kontrolou a neví co čekat. Mezi jeho neoblíbené situace patří i překvapení a momenty zaskočení. A když se dostane do stavu, kdy neví co má dělat, tak začne jednoduše panikařit. Není ale hloupý a rozhodně není naivní. Právě naopak. Má rychlý úsudek, výbornou paměť na detaily a zvláštní cit pro věci, které ostatní přehlížejí. 

Naučil přemýšlet prakticky. Ví, jak sehnat peníze, kde hledat pomoc, komu se vyhnout a kdy je lepší mlčet. Dokáže improvizovat, rychle se rozhodovat a zachovat si chladnou hlavu i ve chvílích, kdy má strach - Tyhle situace už totiž zažil a ví, co dělat. Ale když nastane něco, s čím doposud nepřišel do styku, tak má v hlavě skoro prázdno. Kdyby ho někdo pozval na romantickou večeři a nebo mu přinesl kytky, nevěděl by jak reagovat. Nikdy to pro něj nikdy neudělal. Nikdy v životě ani nebyl na rande, nejspíš ani nebyl zamilovaný a láska se pro něj stala něčím dost vzdáleným a pohádkovým. 

Přestože umí být vypočítavý, není bezcitný. Zachary je ve skutečnosti velmi pečující člověk. Má v sobě přirozenou potřebu starat se o druhé, zvlášť o ty, kteří působí zranitelně, ztraceně nebo bezmocně. Dokáže si všimnout, že někdo nejedl, že se druhý třese zimou nebo že se člověk vedle něj snaží předstírat, že je v pořádku. Rád pomůže, když má tu možnost. Nezapomíná však na to, že sebe a svou matku staví vždy na první místo. Ovšem pomáhat druhým je pro něj přirozenější než přiznat, že sám pomoc potřebuje. Už pár let je zvyklý dělat téměř všechno sám a spoléhat se hlavně na sebe. V životě měl jen minimum lidí, které má skutečně rád a kteří mu pomohli a těch si neskutečně váží. Zacharyho laskavost však není vždycky zdravá. Někdy se za ní skrývá strach z odmítnutí. Je zvyklý dávat, protože dávat pro něj bývalo bezpečnější než něco potřebovat. O vlastní problémy se nerad dělí a jen málokdy někomu dovolí, aby se o něj skutečně postaral. Když se ho někdo zeptá, jestli je v pořádku, pravděpodobně se usměje, pronese nějakou drzou poznámku a stočí rozhovor jinam. Nechce, aby ho někdo litoval. A ještě méně chce, aby si o něm někdo myslel, že je slabý.

Za jeho sebejistotou se totiž ukrývá množství nejistoty, kterou se naučil velmi dobře maskovat. Dokáže se chovat, jako by ho nic nedokázalo zasáhnout, ale ve skutečnosti si mnohé věci bere hluboko k srdci. Ztráta otce, nemocná matka, roky nejistoty a život na hraně ho naučily očekávat to nejhorší. Když se někdo přestane ozývat, automaticky přemýšlí, co udělal špatně. Když se k němu někdo začne chovat příliš hezky, hledá za tím skrytý úmysl. A když mu někdo nabídne skutečnou pomoc, často má větší potřebu utéct než ji přijmout. Jeho největším problémem je vztah k vlastní hodnotě. Naučil se přežít mnoha způsoby, ale nikdy se nenaučil přesvědčit sám sebe, že si zaslouží dobrý život. V hloubi duše se často nesnáší za to, co musí dělat, aby se udržel nad vodou.

Zachary není svatý ani bezchybný. Umí lhát, manipulovat, využít cizí slabosti a udělat věci, na které později není hrdý. Když má pocit, že je v ohrožení, dokáže být neuvěřitelně sobecký. Někdy odstrčí člověka, který se mu snaží pomoci, jen proto, že nechce být nikomu zavázaný. Jindy se schová za humor a flirt, aby nemusel přiznat, že ho něco bolí. Jeho největší obrannou reakcí bývá předstírat, že mu na ničem nezáleží. Ve skutečnosti mu však záleží na mnohém. Na lidech, které miluje. Na tom, aby se nikdo v jeho okolí necítil tak bezmocně, jako se kdysi cítil on. Na možnosti jednou žít bez neustálého strachu, že přijde o střechu nad hlavou nebo o člověka, který je pro něj důležitý. A možná ze všeho nejvíc na tom, aby jednou dokázal sám sobě odpustit, že k přežití využíval věci, které si nikdy nepřál dělat. Je tedy člověk plný rozporů. Dokáže být drzý, okouzlující a nebezpečně přesvědčivý, ale také něžný, starostlivý a nečekaně citlivý. A i když se někdy chová, jako by mu na ničem nezáleželo, jeho největším přáním není bohatství, sláva ani obdiv. Je to obyčejný život, ve kterém nebude muset neustále bojovat o to, aby si zasloužil další den.