Oba jeho rodiče pocházeli z celkem početné komunity měňavců, kteří byly rozeseti po celém Adelaide. Každý si sice žil svůj civilní život, ale často se scházeli, pomáhali si a sdíleli stejnou filozofii. Na jednom z komunitních setkáních se potkali Martin a Samatha, otec a matka Williama. Měli spolu 4 děti, Will z nich byl nejmladší. Všechny dítka vychovávali v duchu své měňavčí ideologie. Ve velkém městě se dala vyvrhelská identita utajit mnohem lépe a v kombinaci s tím jaký přístup měla komunita k využívání svého daru přeměny, mohli všichni žít normální život mezi lidmi.

Už od mala se Will zajímal o zvířata. Sledoval přírodovědné filmy, zkoumal encyklopedie zvěře a nejoblíbenějším místem pro něj byla zoo. Nebylo tomu však divu, celé učení místních měňavců zakazovalo proměny na lidi a tak se soustředili na ostatní živočichy a jeho otec byl navíc ornitolog a mladého chlapce v jeho zájmu maximálně podporoval.

Dospívání měl naprosto standardní, chodil do školy, trávil čas s přáteli a věnoval se koníčkům. Studijně si vedl dobře, nejvíce vynikal v biologii a hudebce. Na střední se dokonce naučil hrát na baskytaru a s kamarády založil kapelu, která však moc úspěchu nezískala a brzy zase zanikla. Jeho láska k hudbě však zůstala a rád si čas od času zabrnká. Volba vysoké školy pro něj byla vcelku jasná. Zvolil si fakultu přírodních věd na místní univerzitě a zaměřil se na obory se zvířaty. Bavilo ho zkoumat, jak se zvířata vyvíjela, jak vypadají a jak se chovají. Nejen že tyto věci zkoumal, ale sám si je pak i zkoušel, když se měnil na všemožné druhy a napodoboval jejich chování. Díky jeho intenzivním přípravám měl velmi vysokou úspěšnost. Studium ho bavilo a výška uběhla jak voda.

Najít první práci nebylo těžké, jedna z místních zoo si ho najala jako imitaci skutečných zvířat. Nemohli to však takto nazvat oficiálně, a tak měl na smlouvě napsáno údržbář. V otevírací době tak figuroval jako různá zvířata a mimo ní opravoval a udržoval výběhy. Moc dlouho mu to ale nevydrželo, ukázalo se totiž, že ho vedení využívalo, aby ušetřili peníze za chov opravdových zvířat. Dokonce pořádali i sbírky na druhy, které se nakonec v zoo nikdy neukázali a peníze si shrábl ředitel a jeho pohunci. S vedením se tedy pohádal a byl vyhozen.

Ani potom však dlouho nezahálel. Jeden z vědců, se kterým zoo spolupracovala mu nabídl pozici v jeho výzkumném týmu. Jeho úkolem bylo infiltrovat různé skupiny živočichů, ke kterým by se člověk jen těžko přiblížil a získat data, která by jinak získat nešlo. Vedl si dobře, sice ne vždy získal něco převratného, ale jindy jeho tým přišel k významným poznatkům. Během několika let všichni vědci dokončili své výzkumy a publikovali studie, na některých z nich je William dokonce uveden i jako spoluautor. Když měli všichni svá data, vědecký tým se rozpadl a on byl opět bez práce.

Už měl třicítku dávnou za sebou a pro jednou chtěl trochu víc klidu a tak se přihlásil jako učitel biologie na střední škole. Jako učitel sice žádné zkušenosti neměl, ale měl veliký přehled a o učivu mluvil s takovým zápalem, že se rychle stal jedním z nejpopulárnějších učitelů jak mezi žáky, tak i mezi kolegy. Potkal zde i jednu učitelku matematiky a padli si do oka. Jmenovala se Carol a byla to nádherná blondýna, o pár let mladší jak on. Netrvalo dlouho a vzali se. Carol dokonce i otěhotněla, ale brzy potom co to zjistila tak potratila. Oba to pochopitelně dost vzalo a další dítě už jim spolu nedopadlo.

Po několika letech učení středoškoláků začínal být Will opět znuděný. Měl pocit, že by mohl dělat něco užitečnější, něco hodného jeho schopností. Rozhodil tak sítě a nedlouho potom se ozval starý kolega, jeden z vědců se kterým kdysi spolupracoval, s nabídkou, aby s ním vyrazil do Afriky. Will tuto nabídku i přes protesty své ženy přijmul. Prvně se v Africe věnovali zkoumání stádového chování zeber. Pak zkoumali lety stěhovavého ptactva. Nakonec se spojili s vládami a pomohli s lovem pytláků. Jeho pobyt se stále prodlužoval a jeho ženě došla trpělivost a rozvedla se s ním.

Když se pak vrátil zpět do své rodné země, neměl nic. Neměl ženu, děti a ani práci. Potkal však jednoho cizince, taktéž měňavce, který mu prozradil, že existují školy pro vyvrhely, kde by člověk jako Will našel uplatnění. Poradil mu, že akademie Nevermore hledá nějaké zaměstnance. Jelikož ho v rodné Austrálii vlastně nic nedrželo, rozhodl se tomu dát šanci. Bohužel tou dobou nebylo volné místo učitele, kde by se uplatnil. Ředitel v něm však viděl možný přínos pro školu a tak se dohodli, že se stane pomocným školníkem a případně bude sloužit jako zastupující učitel. Tato práce mu nedělala žádné potíže, ještě ze zoo si pamatoval základní věci jak se starat o budovy a hlavní školník Rupert mu byl taktéž maximálně nápomocný. Když bylo třeba, ujal se vyučování biologie či proměn. I zde si získal oblibu žáků nejen pro svůj zápal do učiva, ale pro svoji laskavou povahu. Studenti věděli, že se na něj mohou obrátit jako na učitele, tak i jako školníka a že jim rád pomůže nejen s učivem, tak i s technickými věcmi. Jelikož je ubytován v prostorách školy, moc do města nechodil. Většinu času strávil péčí o školu, nebo studiem knihovny. Občas si však zašel do hospody na pivo, nebo do obchodu doplnit zásoby. Taktéž se spřátelil s jedním učitelem na místní škole pro lidi a sem tam zajde jako suplující učitel přírodovědy.