Solenne je siréna plná paradoxů. Největší strach jí nahání samota, přesto se však snaží si každého držet od sebe — zvlášť poté, co pochopila, jaké následky může mít její schopnost na všechny kolem ní. Možná má peněz více, než kolik by kdo dovedl spočítat, právě proto však ví, že nikdo si za peníze štěstí nekoupí. Neznamená to, že by byla nešťastná — Solenne má spoustu zájmů, které se snaží rozvíjet. Miluje malbu a skutečný zpěv, ten totiž nikomu ublížit nemůže. To je asi to, čeho se bojí nejvíce a co vidí ve své matce, která je vším, čím se Solenne nechce stát. Může působit pyšně — a asi i trochu pyšná je, má však daleko k tomu, aby byla přehanně namyšlená. Sebevědomí jí nechybí, ale nepotřebuje být za každou cenu středem pozornosti. Ráda tráví čas s přáteli, ráda zajde na kávu, nebo jen na obyčejnou procházku, ráda vymýšlí různé aktivity a dost často jen tak pro sebe něco vyrábí. Je to absolutní pinterestová královna a baví jí tvorba různých moodboardů a všeho, co lahodí oku.

Solenne si ráda vytváří své vlastní světy, které může ovládat, aniž by si to uvědomovala. I přestože všechno, co vytvoří je veskrze nevinné — a i přestože nevyužívá svou píseň, je velmi schopná v sociální manipulaci. Snadno někoho k něčemu přesvědčí, i když nosí amulet. Skoro se zdá, jako by nebyl dost. Přitom jen používá slova, která vypadají nevinně a ve výsledku to skončí tím, že každý dělá to, co chce ona a co jí vyhovuje nejvíce.

Jako každá siréna i Solenne vyniká ve vodních sportech — přirozeně miluje vodu a největší šok pro ní v Nevermore byl ten, když zjistila, že místo bazénu mají jen obyčejné vany. Její koupelna jí v Nevermore chybí asi ze všeho nejvíce, ale nestěžuje si. Školu má vlastně velmi ráda, protože je jediným sociálním životem, který kdy poznala. Je přirozeně chytrá, ale neznamená to, že by se neučila ráda — naopak. Ráda si čte a ne vždy je to zrovna nevinné čtení do školy. Naštěstí existují čtečky, které snadno zakryjí to, že se pokládá do nějaké slaďárny. Při nejlepším. Jako dívka z bohaté rodiny má k dispozici ty nejnovější technologie, ale snad právě proto byste v jejím pokoji nalezli mimo nejnovější hudební soustavy i starý gramofon a sbírku desek. Není nutně staromilec, má ráda moderní věci a její iPhone je věc se kterou i spí, ale občas zoufale touží vlastnit něco více než jen digitální média.

Solenne není divoce pozitivní a optimistická, má k tomu však blíže než k negativním postojům a depresím. Kdyby musela, přiklonila by se právě spíše k tomu, že je optimista. Zkrátka a dobře jí nepřijde, že by bylo nutné utápět se ve věcech, které tak jako tak nemůže změnit. Řekne si, že je to na nic, a pak si pustí seriál, dá si čaj a uvelebí se v posteli. Protože pokud selže i její drobná manipulace, pak už jí nepomůže vůbec nic. Touží po tom, aby vypadala perfektní. Perfektně upravuje svůj obraz jako té dokonalé studentky, talentované umělkyně a té nejlepší dcery. Jenže pod povrchem se toho nachází mnohem více. Svede být opravdu otravná, když na něco musí dlouze čekat — ať už je to objednávka v kavárně, nebo nedochvilná kamarádka. Je netrpělivá a počítá vše na vteřiny, protože samozřejmě, že je až otravně dochvilná a raději bude někde o hodinu dříve, než byť o minutu později. Často si také domýšlí to, co si myslí ostatní kolem ní. Neptá se — zkrátka usuzuje, jak některé věci jsou, aniž by se zeptala člověka za kterého přemýšlí. Je navíc příšerně tvrdohlavá — je bytostně přesvědčená, že vše zvládne sama a že nic není problém, i přestože by chtěla třeba mít někoho po svém boku, je příliš hrdá na to, aby prosila. A navíc, co kdyby jí ten někdo odmítl? To by byla jasná noční můra! Nedělá to schválně, ale občas vidí lidi kolem sebe jako šachové figurky a každá sociální interakce se tak stává turnajem rozhodnutí, slov a toho, co se bude dál dít. I proto je občas kontrolující, protože někdo se přeci musí postarat o figurky kolem ní a když to neudělá ona, pak kdo? Je zkrátka jako taková královna, přestože by to o sobě v žádném případě nikdy neřekla.

Co jí naprosto dokonale dovede rozhodit je to, že jí někdo odhadne a nebo i to, že jí někdo zkritizuje, právě protože se tolik snaží vypadat perfektně. I přestože může leccos svést na svou píseň, něco je zkrátka jen ona a to změnit nesvede. Snaží se přesvědčit sama sebe, že není jako její matka, ale pravda je, že svým chováním se jí jen více a více podobá. Nechce, aby někdo viděl její vnitřní chaos — to, že má bordel v šuplíku, to, že má rozečtených pět knih nebo rozmalovaných deset obrazů. Nechce, aby někdo poznal, že pod tou vrstvou, která by měla být dokonalá je někdo, kdo takový není možná ani trochu. Asi nejděsivější je ta představa, že by na to někdo přišel. Nechce, aby někdo viděl smítka na jejím kabátě stejně jako nechce, aby někdo zpozoroval bordel, který má v hlavě. V jejím světě to vyjde nastejno.

Jenže to, co si Solenne ve skutečnosti neuvědomuje je to, že brzy bude muset opustit svůj pečlivě vybudovaný svět - že brzy odejde z Nevermore a že bude muset čelit realitě a skutečnému životu. Možná půjde dál studovat, ale co potom? Má přeci stále tolik peněz, že v životě může dělat, cokoliv se jí zlíbí. Jak by mohla nedopadnout jako její matka, která kdysi dost možná čelila stejnému problému? Jak bude snášet svět, který jí vždy padne k nohám jen kvůli jejímu jménu a penězům. Ne, i kdyby nikdy nepoužila svou píseň, budou kolem ní stále lidé, kteří se budou chtít přiživit na jejím jmění, na jejím jménu. Vždy se jí bude chtít někdo vetřít do přízně a vždy tu bude někdo, kdo po ní bude toužit jen protože by si mohl přilepšit. Takže nakonec nezáleží na jejích schopnostech — i kdyby ano, stejně bude vždy pochybovat, jestli kolem ní jsou lidé, kteří jí mají skutečně rádi.

Solenne Celeste Marlowe byla ještě před svým narozením nejdůležitějším projektem své matky, která toužila po sirénce jakou byla i ona sama. Nedalo se říci, že Tiffany své ostatní děti nemilovala — ale byla z nich poněkud zklamaná. Ani jedno z jejích dětí nezdědilo to, co pro ní bylo mnohem důležitější než barva vlasů nebo očí. Měla pět starších sourozenců, všechny děti Tiffany a jejího manžela. Pak tu byli ještě Jayden a Caroline, otcova dvojčata z předchozího vztahu. O Jaydnovi a Caroline se nikdy příliš nemluvilo a Solenne si je jen matně pamatuje z oslav a z Vánoc. Jayden z jejich rodiny zmizel, když jí bylo šest — ne snad, že by měla málo bratrů a sester, ale Solenne… Solenne se často cítila jako jedináček. Všichni věděli, že ona byla tou hlavní, tou, kterou jejich matka tak milovala. Láska ale byla pro Tiffany velmi abstraktní pojem a s jejími projevy zacházela jako každý bohatý člověk. Dárky a vším, co se jen vzdáleně dalo považovat za drahé či luxusní. Žádné z dětí materiálně nestrádalo, ale jen Solenne měla bazén místo vany a celou jednu stěnu v jejím pokoji tvořilo akvárium ve kterém se vznášely třpytivé medůzy. Solenne připadalo zcela normální mít od dětství soukromé učitele, tenisové hřiště na zahradě a dům pro hosty. Nikdy nemusela po ničem zoufale prahnout, protože se jí dostalo vše nač pomyslela ještě dříve, než své přání stihla byť jen vyslovit. Zoufale však kolem sebe postrádala někoho s kým by sdílela svůj život. Asi to bylo zvláštní v rodině, která byla tak velká, ale Solenne byla sama. Rodiče byli neustále pryč — otec spravoval síť luxusních přímořských resortů, které do rodiny přinesla její matka a ta… ta byla často s otcem, nebo byla tam, kde to žilo. Na soukromých večírcích, na premiérách a nebo s milenci. Solenne o ničem z toho nechtěla nic vědět, ale byla téhle pravdě vystavena způsobem po kterém žádné dítě netouží.

Měla jen žízeň, když se vzbudila uprostřed noci. Bylo jí asi sedm. Tiše vyklouzla ze své postele a kradla se sídlem dolů do kuchyně, která byla veskrze jen na okrasu. Plížila se tiše jako duch, když ze salónu zaslechla matčin hlas. Solenne zůstala stát jako přimražená.
„Ne, nevím, jestli je Solenne tvoje. Může být kohokoliv,“ pronesla Tiffany lhostejně. Chvíli bylo ticho. Pak slyšela povzdechnutí. „Nebyl jsi jediný. A ani nebudeš. Nebudu ti přísahat. Jsem vdaná.“
Solenne udělala pár kroků a modrým okem se podívala škvírou mezi dveřmi.
„Mami?“ pípla tiše.
„Co tady děláš?“
„Měla jsem žízeň,“ špitla Solenne.
„Tak běž nahoru.“
Matka jí ten rozhovor nikdy nevysvětlila, ale v Solenne zasel silné podezření. Svého otce sice nevídala tak často, jak by chtěla, ale… byl její otec. Podle všeho jím však nemusel být. Solenne pravdu znát nechtěla. Protože kdyby jí poznala, už by to nemohla nikdy vrátit zpět.
Od té chvíle bylo pro Solenne ještě trochu těžší, aby své matce věřila. Milovala jí, to ano, ale vždy, když potřebovala její náruč, to, aby tu pro ní byla a věnovala se jí, jí jen Tiffany koupila něco za absurdní částku a na několik dní zmizela z jejího života jako kdyby byla jen hostem, který přichází a odchází, jak se mu zlíbí.

ZAJÍMAVOSTI

• Její matka jí zásadně říká jejím prostředním jménem Celeste. Solenne netuší proč.

• Ve škole má jako mazlíčky dvě medúzy rodu aurelia jménem Molly a Polly.

• Její rodina vlastní síť přímořských resortů a hotelů. Má peněz více než by kdy v životě mohla potřebovat.

• Pravděpodobně nikdy v životě na sobě neměla věc, která by nebyla značková. 

• Kromě rodné angličtiny mluví ještě franzouzsky a německy.

• Umí jezdi na koni, ale protože preferuje vodu před souší, nepovažuje to za svoje hobby.

• Preferuje klasické umění před moderním.

• Její oblíbená zpěvačka je Lana del Rey.

• Nejraději má rodinný dům v Miami, protože je tam zkrátka nejblíže vodě.

• Její šupiny jsou růžovo-bílé. Čím blíže špičce ocasu, tím bělejší.

• Miluje kafe a nejraději by si ho nechávala pumpovat rovnou do žíly. Večer však zásadně patří růžovému čaji.

• Samozřejmě umí hrát na několik hudebních nástrojů - na piano, housle a flétnu. Preferuje housle.

• Miluje hortenzie a ideálně si je dává všude, kam může.

• Má slabost pro vůně - parfémy, svíčky a difuzéry. Každá vůně má specifickou vzpomínku a má šílené množství parfémů.

• Miluje romanťárny- knížky, filmy, všechno. Čím sladší, tím lepší. Asi je to tím, že ve filmech je láska vždycky dokonalá a bezpodmínečná.

• Má problém s mokrými vlasy. Ne, nevadí jí, když je ve vodě a plave, ale jakmile je na suchu, musí svým vlasům dát veškerou možnou péči - a samozřejmě je hned vysušit!

• Asi není divné, že jako siréna sbírá mušle, každá jedna v její sbírce má však specifický důvod.

• Nemá ráda bazény bez výhledu. Snese vnitřní bazén, pokud je to nutné, ale preferuje živou vodu. Chlorovaná voda jí připadá smutná.

• Má příšerný orientační smysl. Ve vodě? Žádný problém. Jakmile je na souši, většinou je schopná zabloudit i na zcela známém místě.

• Miluje bouřky a preferuje je, když je ve vodě. Jako siréna dokáže poznat blížící se bouřku podle teploty a tlaku vzduchu.

• Nesnáší, když někdo říká, že má rybí ocas, nebo jí samotnou označí za rybu.