Už od útlého věku měla vcelku nestandardní život. Otce si pamatuje jen velmi matně, když byla malá, trávila s ním sice čas, ale když jí byly 3, začalo to s ním jít velmi rychle z kopce po duševní stránce a z jejího života zmizel. Byl stejně jako ona DaVinci, ale bohužel tento dar neustál a pár let po narození své dcery se naprosto pomátl. Naomi se až poměrně nedávno dověděla, že zemřel v jakémsi ústavu. Jelikož byl mimo prakticky celý její život, jeho smrt ji nezasáhla tak těžce.

Matka byla vlkodlak a pracovala pro řád Vita Sanguinis v zásahové jednotce. Jakmile se Naomi stala aspoň trochu samostatná, vrátila se matka opět do terénu. Dceru sice milovala, ale řád na ni tlačil a neustále ji posílal na další a další mise. Naomi tak strávila většinu dní v péči "tetiček a strýčků", tedy zaměstnanců řádu, kteří pracovali v zázemí. Nejčastěji se jednalo o výzkumníky nebo výcvikové důstojníky. Společně s matkou se tak poměrně často stěhovali za prací po různých základnách řádu. Občas bylo možné mladou dívku zapsat do nějaké místní školy, ale když to možné nebylo, role učitelů se taktéž ujali členi řádu. Naomi matku viděla jen zřídka a ani s vrstevníky nemohla nikdy navázat pořádné vztahy. Dokázala si sice najít kamarády, ale vždy chvíli na to přišlo stěhování, změnila se škola, změnili se tety a strýčkové a vše mohlo začít na novo. Jediný kdo se neměl byla matka, která byla ovšem stále pryč.

Když ovšem zrovna nebyla v akci, věnovala své dceři veškerý čas a lásku. Chodili spolu ven, do kina, nebo trávili čas hraním her. Naomi matku skutečně milovala a i když chápala, že má moc práce, často ji prosila aby s ní byla víc. Přemýšlela také, proč ji nikdy nenavštíví zbytek rodiny, přece i rodiče museli mít nějaké příbuzné. Po odchodu otce však jeho strana rodiny dala od Naomi ruce pryč. Postupem času, když se naučila jak to chodí s vlkodlaky, si odvodila, že matčina rodina se jí zřekla, protože není vlkodlak.

Pro řád byla Naomi velmi cenná. Mladý DaVinci byl přímo ideální materiál na vytvoření skvělého zaměstnance. Snažili se proto do ní nenápadně hustit znalosti nejen o nadpřirozených. Také ji intenzivně trénovali ve využívání telekineze. Během studií se u ní objevila zkřížená lateralita, což znamenala, že sice byla pravák, ale hlavní oko a noha byly ty levé. To ji způsobilo problémy se čtením a koordinací. V oblasti telekineze to však její učitelé vymysleli chytře, naučili ji využívat levou rukou na základní úkony, tak aby pravou měla volnou pro svoji schopnost. Samozřejmě mnohem lépe píše a používá nástroje pravačkou, ale dokáže to i levou. Matka byla proti tomu, aby Naomi kdykoliv vstoupila do řádu, a tak tento výcvik probíhal za jejími zády. A taky proto byla matka tak často pryč, řád ji záměrně držel v akci, aby nebránila jejich snahám, vychovat z dívky budoucího agenta.

Vždy byla na svůj věk psychicky vyspělá, přeci jen byla DaVinci, její talent se však moc nepromítl do studií. Delší nervové cesty zaviněné zkříženou lateralitou a další neurčené problémy, časté střídání škol a odvracení pozornosti výcvikem, zapříčinilo, že ve škole nevynikala, ale občas i zaostávala. I když to nebyl ideální život, Naomi byla i tak šťastná. Pak však přišla rána, chvíli po jejích třináctých narozeninách přišla o matku. Padla v akci, v boji s poblázněným upírem. Mladou dívku to pochopitelně velmi zasáhlo. Trvalo téměř rok než se z toho za pomoci lidí z řádu dostala. Velkou oporou jí byla "teta Roxanne" - matčina kolegyně z jednotky. Naomi ji znala už od mlada, tedy mnohem déle než kohokoliv jiného z řádu. Nakonec si ji tetička vzala pod křídla. Naomi poslali na školu Nevermore aby byla blízko Roxanne a pokusila se opět začlenit do společnosti.

První rok na nové škole byl opravdu akční. Téměř ihned získala zářez na pažbě, když porazila jednoho z nejlepších šermířů. Ne že by měla nějaké superiorní techniky, využila principů základů sebeobrany, který ji naučili v řádu a taky fakt, že může střídat strany a naprosto tak rozhodit nepřítele. Vysloužila si tak titul šermíře, se kterým se člověk nechce utkat. Někteří ji dokonce obvinili z toho, že podváděla a použila telekinezi, ale to není pravda.

Studijně si taktéž přilepšila, psaný text ji sice dělal problémy furt, ale brzy zjistila, že stačí, když dává v hodinách pozor a učivo jí do hlavy leze samo. Dokonce si našla i pár přátel, i když ji to chvilku trvalo. S aklimatizací neměla takový problém i díky tomu, že byl režim školy v lecčem podobný životu na základnách  Vita Sanguinis. Ani z hlediska financí nestrádala, kdykoliv něco potřebovala, přijel nějaký strýček z řádu a věci přivezl. Drží nad ní totiž ochranou ruku, možná z pocitu viny, nebo stále doufají, že by ji mohli v budoucnu získat pro své zájmy. Spolužáci si ji díky tomu začali trochu dobírat, že ji navštěvují podivní strýcové oblečení jak právníci, a že má tak obří rodinu, když neustále zmiňuje nějaké tety a strýčky. Neobvyklé bylo i to, že její opatrovnice bydlí přímo v Jerichu, Naomi tak byla s Roxanne v kontaktu a velmi často se navštěvovali. Dokonce u ní strávila i celé léto, kdy byla škola zavřená. I pro místní obyvatele to byl zajímavý jev, že se ze studenta najednou stal obyčejný obyvatel a získala tak zajímavé postavení, kde pro některé je stále jen prašivý student ale pro další je milá holka od vedle co to jen v životě měla těžké.