Mei neměla zrovna lehké dětství. Narodila se v Pekingu v Číně mladému páru, který bohužel neměl prostředky na to, aby se o novorozeně mohl postarat. A tak malou Mei opustili a doslova se po nich slehla zem. Poté, co byla Mei nalezena opuštěná ještě v nemocnici, její rodiče hledali dlouhé dva roky, ovšem co se s nimi skutečně stalo, se nikdy nezjistilo. Mei tak byla už od novorozeněte odkázána na péči druhých.

Ve svých třech letech si ji adoptovali dva muži z Ameriky, a tak se Mei ocitla v úplně novém světě. Po svých nových rodičích přijala příjmení Montgomery. Jak vyrůstala, její tátové si začali všímat, že je Mei trochu jiná než ostatní. Sami byli vyvrhelové, a tak malou Mei vždy doprovázeli a uklidňovali, když tvrdila, že viděla ducha nebo že na ni promluvil někdo, kdo ve skutečnosti nikde nebyl.

Jakmile Mei začala chodit do školy, začala se také setkávat s vyčleňováním a šikanou. Sama se schovávala za volné oblečení a snažila se být co nejméně vidět, což se jí bohužel nedařilo tak dobře, jak by si přála. Ať už byla terčem kvůli svému původu, adopci nebo tomu, že má dva otce, vždy to nakonec došlo do bodu, kdy Mei nebyla schopná ani překročit práh školy. Vystřídala jich proto hned několik, než se nakonec dostala na Nevermore.

Její tátové ji na Nevermore poslali ještě předtím, než se její schopnosti začaly naplno projevovat. První rok tak byla trochu vyvrhelem mezi vyvrheli, přesto se na půdě Nevermore cítila mnohem lépe než na jakékoli škole předtím. Poprvé měla pocit, že není jediná, kdo je jiný. Na konci prvního ročníku se u Mei začaly její schopnosti postupně probouzet a s nimi se začala měnit i ona sama. Začala si trochu víc věřit, a i přes to, že svou moc nikdy neměla úplně pod kontrolou, se přestala schovávat za vlasy a volnou uniformu. Přestala se bát říct vlastní názor a postupně se přestala bát být vidět. Jako by jí její schopnost ukázala, že budoucnost přece jen nemusí být předem daná a že ji může svým chováním ovlivnit. Začala proto věřit, že dobré věci samy nepřijdou, pokud jim člověk nepůjde trochu naproti. Po nějaké době a s pomocí Nevermorských vyučujících zjistila, že je Holubicí. Její vize totiž vždy nějakým způsobem navazovaly na pozitivní emoce a radostné momenty. V sedmnácti letech, tedy před rokem, začala Mei vídat svého duchovního průvodce. Věděla, stejně jako její vyučující a rodiče, že ten okamžik jednou přijde a že se pravděpodobně setká se svým pokrevním předkem. Mei tajně doufala, že by to mohl být jeden z jejích biologických rodičů. To se bohužel nestalo.

Jejím průvodcem se stala starší žena, kterou Mei vůbec nepoznávala. Když na ni začala mluvit, Mei navíc zjistila, že jí nerozumí. Začala se proto učit čínsky, ačkoli si stále není jistá, jestli žena skutečně mluví čínsky. Působí na ni sice vlídně, ale Mei v jejích slovech zároveň dokáže rozpoznat určité rozrušení, možná dokonce i občas naštvání. Ačkoliv zatím nikdy nepochopila, co jí žena chce říct, vždy jí naslouchá a snaží se zapamatovat a zapsat si následně její slova přesně tak, jak zněla. Většinou pak stráví několik hodin u knih a slovníků, ale nikdy se jí nepodařilo dát dohromady nic, co by dávalo skutečný smysl.

Ačkoliv je Mei z celé situace zoufalá, snaží se k ní přistupovat s chladnou hlavou. Její schopnost ji fascinuje, zároveň se od ní ale snaží držet určitý odstup. Díky svým rodičům má od dětství velký vztah k hudbě. Odmala hraje na kytaru a zpívá, málokdy ale vystoupí na veřejnosti, většinou maximálně před lidmi, které dobře zná. Sem tam také vyrábí různé talismany z rostlinných materiálů, do kterých vkládá kousek své vlastní energie. Věří, že díky nim dokáže alespoň na nějakou dobu ochránit své nejbližší. Se svými otci má Mei skvělý vztah. Kdykoliv se vrátí domů, tráví spolu čas, jezdí na společné dovolené a obecně se snaží být co nejvíce spolu. Když byla Mei menší a měla problémy, vždy stáli za ní a nikdy ji nenechali samotnou. Právě díky svým tátům Mei poprvé poznala skutečný význam slova „láska“. Ačkoliv tedy vyrůstala v milující rodině, nikdy se jí úplně nepustil pocit, že ji někdo kdysi nechtěl. Kolem sebe si proto postupně vybudovala zdi, za které jen tak někoho nepustí. Mei doposud neměla žádný vztah a stále přemýšlí nad tím, jestli je vůbec schopná někoho pustit dostatečně blízko na to, aby s ním mohla mít romantický vztah. Nejspíš bude záležet jen na tom, jestli se někdy objeví někdo, kvůli komu bude ochotná své zdi alespoň trochu stáhnout a zkusit to.