V dospívání měla období, kdy svou bolest a vztek obracela proti ostatním. Byla až příliš soutěživá, chtěla být nejlepší a dokázala druhým znepříjemnit život, pokud měla pocit, že jí stojí v cestě. Nebyla však bezcitná - spíš neuměla se svou vlastní bolestí zacházet a schovávala ji za drzost, sebejistotu a potřebu mít všechno pod kontrolou. Ztráta rodičů na ní zanechala hluboký šrám, se kterým se bude nejspíš vyrovnávat po zbytek svého života, ale v současnosti je Marielle opět blízká tomu, kým bývala před tím, než rodiče ztratila. Milá, přátelská a snažící se dělat všechno dobře, pomáhat druhým a dělat ostatním radost tak, jak to její rodina dělala už po čtyři generace. Pečení je pro ni víc než jen práce. Je to způsob, jak se vracet k tomu, kým byla předtím, než přišla o rodiče. Při pečení dokáže být soustředěná, trpělivá a překvapivě klidná. Má kreativní duši a ráda si s recepty pohrává, zkouší nové kombinace a dává obyčejným věcem vlastní podobu.

Je pracovitá, samostatná a má silný smysl pro zodpovědnost. Nerada se na někoho spoléhá, protože už několikrát poznala, jak snadno může o něco přijít. Zároveň ale není člověkem, který by chtěl být neustále sám. Má ráda společnost, humor, malé radosti a pocit, že někam patří. Dlouhodobá samota v ní vyvolává úzkost a když je příležitost, chodí i sama na procházky. V Jerichu si za ten rok co tu žije, ještě nenašla tolik přátel, aby mohla tvrdit, že má kolem sebe hromadu lidí, se kterými má neustále nějaké plány. Jericho je opravdu malé město s nízkým počtem lidí a ještě nižším počtem takových, se kterými by si rozuměla. Někteří jí pořád považují za chudinku z velkoměsta, která přišla o oba rodiče. Jiní jí mají za hezkou princeznu a pořád se jí snaží domlouvat rande s místními muži, kteří do pekárny začali chodit jen kvůli ní. Zatím se jí daří každého ladně odmítat. Má v sobě zvláštní kombinaci praktičnosti a idealismu. Dokáže celý den řešit peníze, zásoby, objednávky a běžné starosti pekárny, ale zároveň může strávit půl hodiny přemýšlením nad tím, jak někomu udělat narozeninový dort trochu osobnější. Věří, že některé věci mají mít duši, i když by to sama možná formulovala méně vznešeně. Právě proto ji těší, když za její prací zůstane něco, co v někom vyvolá vzpomínku nebo radost.

Jednou z jejích méně nápadných vlastností je potřeba být užitečná. Má mnohem lepší pocit ze sebe sama, když má pocit, že někomu nebo něčemu prospívá. Proto ji dokáže velmi potěšit i maličkost, která jinému člověku zlepší den. Nemusí jít o velká gesta. Často jí stačí, když někomu připraví něco dobrého, vzpomene si na jeho oblíbenou příchuť nebo udělá něco, co mu ušetří starosti. Částečně tím dává najevo náklonnost, aniž by ji musela přímo pojmenovat. Zároveň se u ní objevuje určitá obava, že bude pro druhé přítěží. Když má pocit, že někoho obtěžuje, dokáže se stáhnout dřív, než jí dotyčný vůbec stihne dát najevo, že mu její přítomnost nevadí. Někdy tak může působit odtažitě právě ve chvíli, kdy by ve skutečnosti nejvíc potřebovala, aby ji někdo oslovil a zůstal. Sama to ale jen málokdy řekne nahlas. Ella má také tendenci přebírat na sebe víc povinností, než je zdravé. Pokud vidí problém, který by mohla vyřešit, jen těžko kolem něj projde bez povšimnutí. Někdy se tím dostává do situací, kdy pomáhá i tam, kde o její pomoc nikdo nepožádal, a potom je podrážděná, když její snahu ostatní neocení. Potřebuje se ještě učit, že ne každá věc je její zodpovědnost a že odmítnout pomoc neznamená někoho zklamat.

Marielle není dokonalá. Umí být tvrdohlavá, pyšná, sarkastická a někdy reaguje příliš ostře. Určité vlastnosti z doby, kdy vládla chodbám střední školy, v ní přetrvávají. Je schopná být vůdčí, sebejistá a nespravedlnost či nepříjemné chování vůči ní, si nenechá příliš dlouho líbit. Když má pocit, že ztrácí kontrolu, může se stáhnout nebo naopak slovně zaútočit. Přesto má v sobě značnou dávku empatie a postupně se naučila, že nemusí svou bolest přenášet na ostatní. Je to žena, která si prošla několika ztrátami, ale nenechala je úplně zničit to dobré, co v ní zůstalo. Když ji někdo zklame nebo se jí snaží manipulovat, umí být pořádně jízlivá a tvrdohlavá. Manipulaci nesnáší a nedokáže jí odpustit stejně jako zradu a lži. Ve vztazích si lidi pouští k tělu pomalu. Ne proto, že by o blízkost nestála, ale protože pro ni důvěra znamená něco, co se musí postupně vybudovat.

Disponuje poměrně silnou potřebu rozumět věcem a lidem kolem sebe. Nerada zůstává u povrchních vysvětlení a pokud jí něco nedává smysl, dokáže se v tom vrtat mnohem déle, než by bylo nutné. Má dobrý odhad na nálady lidí a často si všímá drobností, které ostatním unikají. Ne vždy ale své pozorování správně vyhodnotí. Občas má tendenci hledat za obyčejnými věcmi hlubší význam, zvlášť pokud se jí něco dotýká osobně. V takových chvílích může být zbytečně podezřívavá a trvá jí, než připustí, že se třeba jednoduše spletla. Má sklony dělat si věci po svém. Rady si vyslechne, ale automaticky je nepřijímá a už vůbec nemá ráda, když jí někdo něco přikazuje bez vysvětlení. Potřebuje mít pocit, že se pro něco rozhodla sama. Jakmile jí ale někdo rozumně vysvětlí, proč něco dělá, dokáže být velmi ochotná spolupracovat. Nevadí jí autorita jako taková, vadí jí autorita, která očekává poslušnost jen proto, že ji má.

Když se cítí opravdu dobře, je mnohem méně uhlazená, než by do ní lidé na první pohled řekli. Umí být hlučná, soutěživá - ale už ne tak moc jako dříve, škádlivá a občas až dětsky nadšená z něčeho úplně obyčejného. Má ráda malé výzvy a nerada prohrává. A i když se naučila být opatrnější, někde hluboko v ní pořád zůstává ta dívka, která chce věřit lidem, chce být milovaná a chce mít místo, kam se může vracet. Jen už ví, že samotná touha po bezpečí nestačí. Musí si ho také sama vytvořit - a možná právě proto se tolik upíná k věcem, které může ovlivnit. K vlastní práci, k pekárně, k receptům, k drobným rituálům a lidem, kterým postupně dovolí zůstat.