Počátky sirén se ztrácejí v dávných bájích a příbězích mořeplavců. Pověsti o nádherných bytostech s hlasem schopným podmanit si mysl vznikaly v přístavních městech, na ostrovech i podél velkých řek. Některé je označují za potomky samotného moře, jiné za strážce hlubin či duše utonulých, jimž voda darovala nové tělo a hlas. Jedna z nejpotupnějších lidských domněnek dokonce tvrdí, že první sirény vzešly ze spojení člověka s delfínovci. Sirény ji považují za hrubou urážku, která jejich původ snižuje na pouhé křížení s mořskými tvory. Pravdu však samy neznají - nejstarší příběhy se po generace předávaly zpěvem a jejich původní význam se postupně rozplynul stejně jako ozvěna nad mořskou hladinou.

Po dlouhá staletí sirény využívaly svou krásu a píseň k vábení námořníků z palub. Některé si mezi nimi vybíraly otce svých potomků, jiné je odváděly pod hladinu a živily se jejich masem. Zmizení celých posádek, opuštěné lodě a těla vyplavená na pobřeží tak postupně proměnily dávné báje ve skutečný strach. Přesto sirény v lovu pokračovaly téměř až do moderní doby, neboť zločiny spáchané daleko od pevniny bylo jen obtížné dokázat. Zlom přineslo Velké umlčení ve druhé polovině 19. století. Lidé začali sirény systematicky pronásledovat, ničit jejich přímořská sídla a zajaté jedince ponechávat spoutané na přímém slunci bez přístupu k vodě. Jejich těla postupně vysychala a selhávala, dokud nezemřely na úplnou dehydrataci. Během několika desetiletí jejich počet klesl natolik, že se celá rasa ocitla na pokraji vyhynutí. Přeživší sirény se nakonec musely odvrátit od lovu lidí a přijmout přísný zákaz kanibalismu i zneužívání siréniny písně. Dodnes se však traduje, že chuť po lidském mase z jejich instinktů nikdy zcela nezmizela.

Sirény vynikají sebevědomím, inteligencí a silným vědomím vlastní krásy i vlivu na okolí. Ve společnosti působí okouzlujícím a společenským dojmem, jenže málokdo jim důvěřuje. Sirénina píseň dokáže ovládnout mysl bez vědomí oběti, takže přátelé ani partneři si nemohou být zcela jistí, zda jejich rozhodnutí a city skutečně vznikly z vlastní vůle. Pochybnosti přetrvávají i tehdy, když siréna svou schopnost nikdy nepoužila. Složité romantické vztahy a potřeba obnovit populaci po Velkém umlčení postupně vedly k mnohem volnějšímu pojetí partnerství. Monogamie mezi nimi existuje, nepředstavuje však samozřejmost a dlouhodobá věrnost není považována za měřítko oddanosti. Mnohé sirény udržují několik vztahů současně, partnery často střídají nebo zakládají rodiny bez úmyslu zůstat spolu. Potomstvo pro ně může mít velkou hodnotu, zatímco pouto mezi rodiči zůstává dočasné a často bez lásky.