top of page
Prastará rasa pocházející z období starověkého Řecka a jedni z nejstarších známých vyvrhelů. Původ kyklopů je opředen mnoha legendami, ale historici se shodují, že pochází z ostrova Hyperia. Nejznámějším kyklopem v historii se stal obávaný Polyfémos, který na svém ostrově uvěznil Odyssea a jeho družinu. Prvními kyklopy ale byli tři bratři - Argés, Brontés a Steropés.
Vynikali obrovskou silou a vysokým vzrůstem. Dospělí jedinci běžně měřili přes dva metry, a i když byli poměrně nemotorní, tak jejich inteligence a nadání pro kovářství a tvoření dosahovaly vysoké úrovně. Zvlášť vynikali v matematice, geometrii a přírodních vědách.
Od konce starověku v 5. století začalo kyklopů ubývat. Vždy bylo obtížné si najít partnerky svého druhu, neboť jejich řady tvořili převážně muži. Pokud měli možnost, rozmnožovali se s lidskými ženami nebo sirénami, čemuž napomáhala i jejich schopnost napodobovat cizí hlasy a dokonalá manipulace. Ve spojení s obrovskou silou a mohutným vzrůstem tak byli velmi obávanými a pronásledovanými vyvrhely. Během prvních křížových výprav se ocitli na hranici vyhynutí a mnoho z nich se stáhlo na odlehlé řecké ostrovy. Ke konečnému a zamýšlenému vyhlazení došlo roku 1941, během druhé světové války.
Společně s kyklopy patří vůbec k prvním vyvrhelům. Jejich počátky jsou ještě tajemnější a nejasnější než u kyklopů či jiných ras. Jisté je pouze to, že pocházejí z dob starého Řecka a už tehdy byli mimořádně vzácní.
Kvůli úplné absenci minotauřích žen se museli rozmnožovat s lidskými ženami. Toto křížení způsobilo postupnou ztrátu dva a půl metrové výšky i býčího vzezření, které původní minotauři měli. Nové generace měřily kolem dvou metrů a jejich rysy byly mnohem lidštější; z býčí podoby jim zůstaly jen rohy a kopyta namísto lidských nohou.
Postupem času začal minotauří gen mizet úplně a snaha o jeho zachování vedla k rození silně deformovaných potomků. Někteří přicházeli na svět s jediným rohem uprostřed čela, jiní měli jednu nohu lidskou a druhou pokrytou srstí a zakončenou kopytem. Dokládá to obraz z roku 1502, který namaloval řecký malíř Astifiamos a zachytil na něm poslední okamžiky minotauří rasy. Během 16. století s největší pravděpodobností vymřeli a od roku 1612 jsou oficiálně považováni za vyhynulé.
Minotauři jsou dodnes připomínáni pro svou nadlidskou sílu, tvrdohlavost, obětavost, bojovnost a velký vzrůst s neutuchající touhou po svobodě. Mnoho z nich bylo známými bojovníky a vůdci nejrůznějších povstání, jejichž jména se zapsala do dějin.
YETTI
Charles Darwin jejich původ označil za evoluční odchylku a nazýval je pozůstatkem pravěkých hominidů, kteří se adaptovali na mrazivé podmínky Himalájí, Sibiře nebo Kamčatky. Mezi lidmi byli známí také pod názvy Sněžný muž, Ohava či Bigfoot, tedy Velká noha. Všechna tato označení ale yettiové brali jako urážku.
Yetti byli mohutní, přes dva metry vysocí, přizpůsobení životu v extrémním chladu. Hustá bílá srst, mimořádná fyzická síla a vysoká odolnost jim umožňovaly přežít i v nehostinných horských oblastech. Ženy yettiů bývaly zpravidla menší, zatímco muži mnohem větší a silnější.
Navzdory své velikosti bývali klidní, trpěliví a disciplinovaní. Pokud nemuseli, nikomu neubližovali a vždy si hleděli svého. Neradi vyčnívali, a proto se na vyvrhelských akademiích začali objevovat teprve roku 1845, kdy byl první yetti přijat ke studiu na ruské akademii. Mnozí vynikali v silových sportech, horolezectví a šermu, kde dokázali překvapit nečekanou rychlostí a přesností. Od konce 19. století navíc jejich společenství postupně přecházelo na vegetariánskou stravu a stále důsledněji se přiklánělo k mírumilovnému způsobu života.
V první polovině 20. století jejich počet prudce klesal. Izolované komunity se rozpadaly, rodilo se stále méně potomků a několik epidemií spolu s ozbrojenými konflikty jejich populaci dále oslabilo. Poslední známí yettiové zmizeli během 50. let 20. století a od té doby je jejich rasa považována za vyhynulou. Vyvrhelská společnost jejich zánik vnímala jako nenahraditelnou ztrátu. Společně s kyklopy a minotaury jsou každoročně připomínáni na vzpomínkových akcích vyvrhelských akademií a také celosvětově každého 31. října.
ČASEM MOHOU BÝT NĚKTERÉ RASY DO BESTIÁŘE PŘIDÁNY.
bottom of page